Fotografka a expertka na Photoshop

Dnes, ve svých 41 letech, stále žije v Itálii, ale přes 20 dní měsíčně tráví mimo domov. Za posledních dvacet let se na Mariannu spolehlo množství věhlasných fotografů, významných vládních organizací i předních společností z oboru jako např. Adobe, Canson, EIZO, Elinchrom, Epson, Fujifilm, Hasselblad, HP, Nikon, Microsoft, Wacom nebo X-Rite. Při své práci používá již mnoho let monitory EIZO.

Již samému začátku mého dobrodružství ve fotografii a každému setkání s významnými společnostmi a zákazníky byly přítomné monitory EIZO. Na úplném počátku mojí dráhy jsem si tyto obrazovky nemohla dovolit a několik let jsem o nich jenom snila.

Začínala jsem na monitorech, které sotva zvládaly zobrazovat prostor sRGB... takže jsem musela být výjimečně dobrá v úpravách barev podle číselných údajů.

Mé schopnosti, věhlas a úroveň mých klientů během let výrazně rostly společně s tlakem na výsledky. Abych dokázala držet krok, vždy jsem věnovala hodně času a peněz studiu a podle možností jsem si krok za krokem pořizovala techniku, s níž jsem se mohla cítit patřičně silná v kramflecích.

Když jsem získala dostatek prostředků na koupi profesionálního monitoru, ani v nejmenším jsem neváhala při výběru značky.

Bylo to jako znovuzrození – pro mé oči, práci i pro mé zdraví. Bylo to jako ocitnout se v říši divů, když jsem po zkušenostech se 16bitovým Adobe RGB (1998) a ProPhoto RGB najednou získala tak velkou kontrolu a přehled o barvách na svých snímcích.

Navíc velká část mé práce se týká reprodukcí výtvarných děl nebo mezinárodních časopisů. Díky značce EIZO jsem konečně získala možnost zobrazovat si tiskové náhledy pro jakoukoliv technologii na spolehlivém monitoru. Tím odpadá mnoho dalších nákladů a zbytečné mrhání časem. Je prakticky nemožné chodit vždycky do tiskárny a osobně tam kontrolovat barvy na výtiscích. Opakovaná výroba zkušebních výtisků bývá navíc velmi drahá. Existují efektivní metody pro dosažení požadované podoby výtisků a špičkový zkalibrovaný monitor je základním předpokladem takového výsledku.

Mnoho fotografů se dopouští závažné chyby: investují převážně do fotoaparátů a objektivů, ale vzdělávání a vybavení nutné pro další fáze tvůrčího procesu ponechávají stranou svého zájmu. Často se proto setkáváme s velmi špatnou správou barev (na softwarové i hardwarové úrovni) sahající od pořízení snímku přes postprodukci až po výsledný soubor. Výsledkem je mnoho problémů při zpracování snímků, spousta promrhaného času při editaci a mizerná kvalita zdaleka nedosahující úrovně, která by odpovídala možnostem používaných fotoaparátů.

Monitory EIZO jsou dobře navržené i v tomto ohledu. Předně oceňuji, že se podoba obrazu nemění při pohledu pod různými úhly. Dále v obraze není patrné žádné poblikávání ani odlesky.

Dříve jsem si často uvědomovala, že se musím natáčet do různých nepohodlných a nepřirozených poloh, abych na obrazovce neviděla světelné odrazy, mohla se dívat pod lepším úhlem a vykompenzovala nevhodnou polohu a výšku obrazovky. Velmi často mě bolela záda. Fotografové a retušéři tráví sezením u svých počítačů dlouhé hodiny, čímž si často přivodí neduhy v podobě bolestí zad nebo únavy zraku. Ochrana tělesného zdraví včetně zraku tedy není nepodstatná.

Teprve s monitory EIZO jsem si pracoviště dokázala přizpůsobit svým potřebám. Do té doby jsem vždy musela přizpůsobit sebe a své zvyky monitoru, protože obráceně to nešlo.

Ať už sedím různě vysoko nebo před monitorem stojím společně se svými kolegy nebo klienty, obrazovky EIZO vyhoví mým potřebám, neboť mohu flexibilně upravit jejich výšku, skon i natočení.

Povím vám o jednom nezapomenutelném zážitku. Asi před deseti lety jsem pracovala pro společnost, která mi často zadávala obtížné maskovací úlohy využívající vlasy, pohyblivé prvky, dým nebo jiné problematické elementy.

Tohoto klienta jsem získala v době, kdy jsem obrazovku EIZO používala už několik let. A všechno šlo vždycky bez problémů. Jednoho dne mi zavolali kvůli velmi naléhavému maskování, které mi zapomněli zadat.

Toho dne na mém počítači zrovna pracoval můj asistent, tak jsem ho nechtěla rušit a rozhodla jsem se pro grafickou úlohu využít jiné pracoviště s méně kvalitní obrazovkou, která je však mezi grafiky také velmi rozšířená. Dokončila jsem maskování a výsledek jsem odeslala klientovi. Za pár minut mi volali a taktně mi sdělovali, že jsem jim asi poslala špatný soubor, protože maskování ještě není hotové. Běžela jsem k počítači a soubor jsem znovu otevřela, ale nespatřila jsem žádné zjevné chyby. Pro jistotu jsem si ten soubor zobrazila ještě na monitoru EIZO. A to byl šok! Maskování, které na jiné obrazovce vypadalo dokonale, bylo na monitoru EIZO úplně katastrofální: rozmazané okraje, všude barevné šmouhy... vypadalo to úplně amatérsky, nebo v nejlepším případě jako nedokončená práce.

Bylo to pro mě takové prozření. Vždycky jsem si uvědomovala, jak je důležité používat špičkový monitor, ale z nějakého důvodu jsem se pořád soustředila jen na barvy. Ovšem užitečnost kvalitní obrazovky se projeví i v mnoha dalších ohledech.

Toho je opravdu hodně: velikost barevného prostoru, hardwarovou kalibraci a mnoho dalších věcí. Ale chtěla bych se zaměřit na pár bodů, které jsou pro mě zásadní a které přesto často unikají i zkušeným fotografům.

Profesionální obrazovka samozřejmě poskytne spolehlivý celkový pohled na snímek, ale zároveň zvýrazní i případné vady, které se na digitální fotografii mohou vyskytovat, a nemusí přitom nutně jít o barevné odchylky.

Pokud se bavíme o posterizaci, nerovnoměrném průběhu barevných přechodů, moiré nebo dalších artefaktech, používání méně kvalitních monitorů může být ošemetné.

V mnoha případech mohou levné monitory tyto problémy skrýt, ale na jiných obrazovkách nebo při tisku tyto nedokonalosti nevyhnutelně vyplavou na povrch. Jindy naopak mohou méně kvalitní obrazovky zapříčinit zesílení či dokonce vznik těchto artefaktů. Viděla jsem fotografy ztrácet čas opravami vad, které byly na jejich obrazovce vidět, přestože se v datech ve skutečnosti nevyskytovaly. Pokud se pokoušíte opravovat nedostatky, jež se ve snímku nevyskytují, pak jednak mrháte časem a jednak fotografii namísto vylepšení jenom zhoršíte.

Další klíčovou vlastností je pro mě i rovnoměrné zobrazení na celé ploše panelu o vysokém rozlišení. Když pracuji na určitém snímku, často vytvořím více verzí a pak je společně s kolegy nebo zákazníkem porovnáváme a hodnotíme.

Většina monitorů na trhu nemá rovnoměrné podsvícení a barvy na celé obrazovce. Pro demonstrování tohoto problému často radím svým zákazníkům nebo studentům, aby si otevřeli ten samý obrázek ve čtyřech oknech stejného programu a rozmístili tato okna na obrazovce vedle sebe. Ve většině případů pak spatříte tři nebo čtyři rozdílné snímky. Nebo přesněji řečeno: soubor bude vždy stejný, ale pokaždé bude vypadat jinak v závislosti na tom, kam ho na obrazovce přesunete. Pak je jasné, že práce na tak mizerném monitoru je jen ztrátou času. A to nejen když snímky retušujete, ale také kdykoliv když potřebujete zobrazovat dva snímky vedle sebe. Teď mluvím o všech situacích, kdy potřebuji vytvořit dva či více snímků se stejně laděnými barvami nebo když provádím obrazovkové korektury svých snímků před tiskem. Přitom je nutné zobrazovat obě verze současně a provádět případné úpravy. I tak jednoduché úkony dokáží levné monitory zbytečně zkomplikovat.

Za další zásadní vlastnost považuji schopnost spolehlivě reprodukovat ostrost obrazu. S tím má problémy i většina špičkových obrazovek. Monitory EIZO však mají malou rozteč bodů a vynikající PPI, takže dosahují špičkové hustoty pixelů. Ta je pro spolehlivou reprodukci ostrosti fotografií naprosto zásadní. Díky tomu mohu lépe nastavovat masku rozostření a další filtry, které jsou při správně prováděné editaci nezbytné. Úpravy tohoto druhu se na jiných typech monitorů provádí velmi obtížně a nemáte žádnou kontrolu nad výsledkem, takže jak na obrazovce, tak na výtisku pak obdržíte nevyhovující snímek.

Poslední bod se týká rovnoměrného pokrytí škály odstínů šedi, od nejsvětlejších až po tmavé tóny. To je podstatné zejména při tisku na umělecký papír. A platí to jak pro barevné, tak pro černobílé snímky.